Jako by nestačilo, že je Sára osamělá a nemá mnoho přátel, neustále ji navíc pronásledují hororové sny. Když na začátku školního roku nastoupí do Sářiny třídy nový kluk Dustin, její život se převrátí naruby. K tajemnému spolužákovi ji něco nevysvětlitelně přitahuje. Zdá se jí, že je spojuje jakési neznámé, velmi silné pouto. Sářina jediná kamarádka May se jí však snaží Dustina rozmluvit. Co před Sárou skrývá? Kdo je záhadný Dustin a jaké je jeho tajemství?
'' To, co právě zažila, ji zároveň děsilo a fascinovalo. Nikdy nepoznala nic podobného, nikdy se jí srdce za bílého dne tak nevzbouřilo. Bylo to, jako by ji dočista opustilo, jako by bilo kdesi venku a udržovalo ji při životě na dálku. ''
(str. 54)
Něco málo o ději mými slovy:
Sára, sedmnáctiletá dívka tichá a plná smutku se po tátově smrti přestěhovala spolu s maminkou do městečka jménem Rapids. Dustin tichý, mlčenlivý a nezávislý kluk, který utekl z Chicaga, protože se chtěl vyrovnat s minulostí. Setkávají se na střední škole Canyon High v den, kdy začíná nový školní rok a nově příchozí jsou představeni ostatním spolužákům. Tak, jako právě i Dustin. Sára si uvědomuje, že jí něco k Dustinovi přitahuje a časem zjišťuje, že s ním něco není v pořádku. Sářina kamarádka May ji od záhadného Dustina drží dál a pořád ji před ním varuje. Sáře se nedaří přijít na to, proč je May vůči ní a Dustinovi taková. Dokonce je několikrát spolu načape jak se spolu baví, ale Sára netuší proč. Když se kamarádky zeptá, dostává vyhýbavé odpovědi. Co má May proti Dustinovi? Co May tají před Sárou? A kdo je ta záhadná ONA, jak se o ní zmiňuje Dustin?
Co si o tom všem myslím?
V příběhu se setkáváme s poměrně častým přeskakováním postav a času (minulost - vzpomínky a přítomnost), což mi čtení trošku znechutilo a vadilo mi to. Před objednáním tohoto recenzního výtisku, jsem si přečetla docela dost recenzí na tuto knihu. Zjistila jsem, že reakce na ní jsou rozporuplné a že je docela dost srovnávána s Twilight ságou. Bohužel, s tímto názorem musím souhlasit. Některé pasáže mi přišli dost podobné, ale i přesto všechno si myslím, že jednou za čas neuškodí přečíst si takový to příběh.
Co mi hodně vadí v takových to knihách je,že autoři kteří píší o upírech jim přidávají různé vlastnosti. Aspoň v tomto bodě by mohli být sjednocení. Např. se v příběhu dovídáme, že upíři jedí lidské jídlo a dokonce spí v noci. To se mi zdá poněkud přehnané.
První polovina knihy mne nebavila a v podstatě byla o ničem. Autorka děj zbytečně natahovala. Jestli se Sára s Dustinem potkali dvakrát, tak to bylo 
moc. Naštěstí v druhé polovině se konečně začalo něco dít a já se od knihy nemohla odtrhnout a musela jsem hltat jednu stránku za druhou.
Našla jsem na internetu německou obálku ke knize. A musím říct, že se mi daleko více líbí. Dívka na německé obálce je více taková přirozená a i hezčí, kdežto když se podívám na naši českou obálku, tak mi příjde taková '' nemastná, neslaná ''.
Uvědomuji si, že jsem více méně psala záporné dojmy, ale i to recenze musí někdy obsahovat. Ale i tak se mi kniha líbila a rozhodně jsem jí neodsoudila. Plánuji si přečíst i druhý díl a následně ho zrecenzovat.
Název: Krvavá romance - Polibek nesmrtelnosti
Originální název: Blood Romance - Kuss der Unsterblichkeit
Autor: Alice Moon
Díl: 1.
Série: Krvavá romance
Překlad: Michaela Škultéty
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2012
Počet stran: 247
Hodnocení: 3/5
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství 
, knihu si můžete koupit zde.
Zdroj obrázků www.google.com